- Ceny ověřeny:
- 15. 7. 2026
Shrnutí
Výběr dlažby a obkladů do bytu stojí na třech pilířích: odolnost, údržba a vzhled.
Pro podlahy vždy volte dlažbu s třídou otěru 4 nebo 5 – ta vydrží intenzivní provoz. Na stěny postačí obklady s nižší třídou, kde se nešlape.
Klíč je nenechat se zmást jen designem – materiál musí odpovídat místnosti: do koupelny protiskluzový povrch, do kuchyně snadno čistitelný, do obýváku odolný proti poškrábání.

01 — Jak vybrat
Nejčastěji se setkáte s keramickými obklady a porcelánovou (gres) dlažbou. Porcelán je slinutý při vyšší teplotě, má nižší nasákavost (pod 0,5 %) a je hustší – proto se hodí na podlahy i do vlhkých prostor.

02 — Jak vybrat
Cenu ovlivňuje materiál, formát a složitost pokládky. Cena samotného materiálu se pohybuje od 200 Kč/m² u základní keramiky až po 1 500 Kč/m² u velkoformátového porcelánu.

03 — Jak vybrat
Třída otěru (PEI) – to je základ. Na podlahu v bytě doporučujeme PEI 4, do předsíně nebo kuchyně ideálně 5. Lesklý povrch vypadá elegantně, ale snadno se škrábe a jsou na něm vidět otisky.
Nejčastěji se setkáte s keramickými obklady a porcelánovou (gres) dlažbou. Porcelán je slinutý při vyšší teplotě, má nižší nasákavost (pod 0,5 %) a je hustší – proto se hodí na podlahy i do vlhkých prostor.
Keramika je měkčí a nasákavější, ale levnější a snadněji se řeže. Na stěny v koupelně je ideální, na podlahu v předsíni by se ale rychle poškodila.
Při výběru se dívejte na třídu otěru (PEI): 1–2 na stěnu, 3–4 na podlahu v bytě, 5 do veřejných prostor nebo předsíně.
Cenu ovlivňuje materiál, formát a složitost pokládky. Cena samotného materiálu se pohybuje od 200 Kč/m² u základní keramiky až po 1 500 Kč/m² u velkoformátového porcelánu.
Práce za pokládku standardních obkladů se pohybuje od 400 do 1 000 Kč/m², u podlahových dlaždic 800–2 400 Kč/m² (zdroj Daibau, 2026). Velkoformát (nad 60×60 cm) je náročnější a cena stoupá o 20–30 %.
Další náklady: vyrovnání podkladu (často nutné), hydroizolace, spárování a doprava. Přesnou cenu zjistíte až po zaměření – každá zakázka je jiná.
Třída otěru (PEI) – to je základ. Na podlahu v bytě doporučujeme PEI 4, do předsíně nebo kuchyně ideálně 5. Lesklý povrch vypadá elegantně, ale snadno se škrábe a jsou na něm vidět otisky.
Skluznost – v koupelně a na terase je zákonem daná: pro obytné místnosti stačí součinitel tření min. 0,3 (dle ČSN 74 4505). Mokrý lesklý obklad může být nebezpečný.
Rovnost podkladu: ČSN 73 3451 povoluje odchylku max ±3 mm pod 2metrovou latí. Pokud je podklad křivý, dlažba praská nebo se odlupuje – nevyplácí se podcenit přípravu.
Rektifikace – broušené hrany umožňují tenčí spáru (1–2 mm) a luxusní vzhled, ale vyžadují rovný podklad a zkušeného obkladače.
Ušetřit můžete na formátu: standardní 30×60 je levnější na materiál i pokládku než velkoformát. Také na dekorativních páscích – ty jsou čistě designové a často předražené.
Na hydroizolaci pod obklady v koupelně NEŠETŘETE. Mokré prostory ji vyžadují – jinak vám za pár let plesniví zdivo. Stejně tak na kvalitní spárovací hmotě (flexibilní, proti plísni).
Červený prapor: když vám někdo nabídne pokládku za 300 Kč/m², zbystřete. Pod tuto cenu se seriózní firma nedostane – hrozí fušeřina bez záruky. Raději si připlaťte za ověřeného řemeslníka.
Máte dotaz?
Máte dotaz k výběru materiálu, oken nebo firmy?
Související články

